Lžičkovaná

A je to tady, zase jsem objevil něco nového, to je úplně ale vážně úplně úžasné, když můžu házet ze židličky nebo kočárku, věcičky na zem. Tuhle je házím doma místo jídla, tuhle zase na poště, v šalince, na ulici, v parku .... jednou jsou to lžíce, jindy hrnek s pitím nebo třeba také samotné jídlo.

Snažím se u toho tvářit zcela nenápadně, mnohdy nehnu ani svalečkem, ale mám z toho velikánskou potutelnou radost ... akorát tedy nevím, maminka se tomu vůbec nesměje a já zatím vůbec nevím proč.